Ba(oba)bí léto

 Tábor je láska. 

V poslední době je sice o dost složitější se vracet, ale vracím se a vracím se čím dál raději. A nebo si těch návratů umím spíš mnohem víc vážit? Ať jedno, nebo druhé, na začátku září, když se školní rok teprve rozjížděl, jsem si dala s klukama Baobabí léto. Taková malá a příjemná náplast za to, že Tabook letos nebyl a nebude. 

Spojení knížek, divadla, babího léta a rodného města? Nejlepší nápad! Stejně tak obligátní návštěva mého nejoblíbenějšího pouličního antikvariátu(proboha ukončete už letos sezonu, nebo se nevejdeme domů!!). S knížkama je to totiž letos lehce šílené. Sice třídím, ale zároveň jsem adoptovala jednu zásadní knihovnu od člověka, který byl(a je), mým guru, co se týče válečné literatury. Když někam chodíte a obdivujete něčí knihovnu a on vám ji pak část věnuje, protože s myslí, že jsem ten člověk, kterého to bude zajímat. Tak to máte nejdřív husí kůži, pak slzy v očích a pak začnete v hlavě kreslit novou knihovnu. Beztak bysme ji jednou postavit museli :-))) 

No a spojení Starého města a bojovky pro děti, kterou vedl František Tichý a Marek Toman? Naprosto geniální. Do toho všeho čtení, divadlo, vychlazené pivo z Obory a pravé babí léto. A spousty, vážně spousty inspirace. Baobab má Tábor a Tábor má Baobab a tohle spojení můžeme buď závidět a nebo se jím nekonečně inspirovat. Kultura žije! A kde se to má sejit, tam se to sejde. 

Takže jsem na to svý město z dálky pyšná a ráda, že můžu říkat, jak jsme tady kdysi s Cicintou tu kulturu beztak nejvíc užívaly my. A teď? Je čas ty naše trhlý a geniální nápady posílat zase dál. Měly jsme prostě skvělou základnu! To prostě nejde očůrat, víte?

Malý rande. Hned poté byl požadavek na palačinky. #jetojenobdobi

Pauza před představením a věrní intouši v první linii. Jak jinak?

 

To jsem nepsala já, mohla bych, ale psal to Kecka. Dědí se rozpolcenost?